SIEDLUNGEN DER BARBAREN

Transkript

1 BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ

2 SIEDLUNGEN DER BARBAREN Chronologische, wirtschaftliche und historische Aspekte ihrer Entwicklung aus der Sicht der neuen archäologischen Forschung (Archäologie der Barbaren 2007)

3 SPISY ARCHEOLOGICKÉHO ÚSTAVU AV ČR BRNO 37 Eduard Droberjar Balázs Komoróczy Dagmar Vachůtová (edd.) BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007) ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY BRNO, V. V. I. BRNO 2008

4 Editoři: Eduard Droberjar, Balázs Komoróczy a Dagmar Vachůtová Redakce, sazba a obálka: Michal Lutovský Kniha vyšla v rámci výzkumného záměru Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., č , výzkumného záměru Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno č. MSM a s přispěním Katedry praktické a experimentální archeologie FF Univerzity Hradec Králové. Vydání knihy významně podpořili doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., ředitel Archeologického ústavu AV ČR Brno, v. v. i., a prof. Zdeněk Měřínský, CSc., ředitel Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Brno. Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., 2008 ISBN

5 PŘEDMLUVA Publikace, kterou předkládáme badatelské veřejnosti, se zabývá vybranými aspekty vývoje barbarských sídlišť na území Čech, Moravy a jihozápadního Slovenska (labsko-germánský okruh), resp. Polska (przeworská kultura). Problematika sídlištní archeologie závěru doby železné, doby římské a stěhování národů patří v současné době k vysoce aktuálním úkolům protohistorického bádání. Sídlištní výzkum se v barbariku musí nutně opírat o tři nosné pilíře: heuristiku využívající všech moderních metodických postupů oboru analýzu a zveřejnění nálezových celků syntézu se zvláštním zřetelem na širší historické souvislosti. Základem bádání o barbarských sídlištích musí být heuristika: provádění progresivních cílených systematických výzkumů a získávání nových pramenů aplikací široké škály metod nedestruktivní archeologie (jejíž výsledky se již nyní odrážejí např. ve značném nárůstu kovových artefaktů z povrchových vrstev sídlištních lokalit). Smyslem heuristické práce je poskytnout kvalitativně i kvantitativně reprezentativní soubor archeologických dat pro fundovanou analýzu, která se musí zabývat i doposud opomíjenou environmentální stránkou barbarských sídlišť. Jelikož protohistorická archeologie je archeologií historických komunit, neustále v návaznosti na aktuální dílčí výsledky heuristiky a jejich analýz se musí naše bádání pokoušet přispět také k řešení závažných historických otázek, týkajících se vývoje jednotlivých germánských kmenových útvarů. Za zvlášť přínosné v tomto směru můžeme na územích, jejichž pramenům je tato kniha věnována, považovat zkoumání všech aspektů kontaktů germánských společenstev a vyspělé antické civilizace římského impéria. Mimořádný význam pro chronologizaci sídlištního vývoje a pro možnost synchronizace protohistorických archeologických pramenů s absolutně-chronologickými historickými daty lze připsat událostem a důsledkům římského vojenského zásahu ve středním Podunají v době tzv. markomanských válek. Nezbytným společným znakem všech dílčích fází sídlištního bádání je pak včasná publikace výsledků, k čemuž chce svým dílem přispět také tato publikace. Jednotlivé kapitoly této knihy zpracovávají dílčí témata, která byla autory přednesena a za účasti dalších badatelů diskutována na III. protohistorické konferenci ve dnech v Miku - lově, jejímž hlavním tématem bylo: Sídliště, sídlištní objekty a nálezy a jejich význam pro chronologii protohistorického vývoje. Kniha vychází ve Spisech Archeologického ústavu AV ČR Brno a její podtitul Archeologie barbarů 2007 prozrazuje, že je volným pokračováním této konferenční řady. Knihu věnujeme doc. PhDr. Jaroslavu Tejralovi, DrSc., k významnému životnímu jubileu. Brno Hradec Králové květen 2008 Eduard Droberjar Balázs Komoróczy Dagmar Vachůtová 5

6 VORWORT Diese Publikation, die wir der breiten Forschungsöffentlichkeit vorlegen, beschäftigt sich mit ausgewählten Aspekten der Entwicklung der barbarischen Siedlungen in Böhmen, Mähren und in der südwestlichen Slowakei (elbgermanischer Kulturkreis), bzw. in Polen (Przeworsk Kultur). Die Proble matik der Siedlungsarchäologie der ausgehenden Eisenzeit, der Römischen Kaiserzeit und der Völkerwande - rungszeit gehört heutzutage zu den höchstaktuellen Aufgaben der frühgeschichtlichen Forschung. Die Erforschung der Siedlungen im Barbarikum muss unbedingt auf drei Tragsäulen basieren: Heuristik, die alle modernen methodischen Fachabläufe anwendet Analyse und Veröffentlichung der Fund komplexe Synthese mit besonderer Einbeziehung der breiteren historischen Zusammenhänge. Die Grundlage der Forschung der barbarischen Siedlungen muss die Heuristik darstellen: Durchführung progressiver gezielter systematischer Grabungen und Gewinnung neuer Quellen mittels Anwendung breiter Skala nichtdestruktiver Methoden (deren Ergebnisse sich bereits heute z.b. in großem Zuwachs der Metall - artefakte aus den oberen Schichten der Siedlungslokalitäten widerspiegeln). Der Sinn der heuristischen Arbeit ist die Bereitstellung einer sowohl qualitativ, als auch quantitativ repräsentativen Menge archäologischer Daten für eine fundierte Analyse, die sich auch mit der bisher vernachlässigten environmentalen Seite der barbarischen Siedlungen beschäftigen muss. Da die frühgeschichtliche Ar chäologie eine Archäologie historischer Gesellschaften ist, muss sich unsere Forschung stets bemühen, in Anbindung an aktuelle Teilergebnisse der Heuristik und ihrer Analysen, zur Lösung bedeutender historischer Fra - gen bezüglich der Entwicklung einzelner germanischer Stammgebilde beizutragen. Auf den Gebie ten, deren Quellen diese Publikation gewidmet ist, können wir in dieser Hinsicht als besonders bedeutend die Erforschung aller Aspekte der Kontakte germanischer Völker mit der hochentwickelten Zivilisa tion des Römischen Imperiums halten. Eine außerordentliche Bedeutung für die Chro nologie der Siedlungs - entwicklung und für die Möglichkeit der Synchronisierung frühgeschichtlicher archäologischer Quellen mit absolut-chronologischen historischen Daten kann den Folgen des römischen militärischen Angriffs im mittleren Donauraum in Zeiten der sog. Markomannenkriege zugeschrieben werden. Ein unentbehrlicher gemeinsamer Nenner aller Teilphasen der Siedlungsforschung ist die rechtzeitige Veröffentli - chung der Ergebnisse. Hierzu möchte auch diese Publikation beitragen. In den einzelnen Kapiteln dieses Buches werden Themen behandelt, die von den Autoren unter der Teilnahme weiterer Forscher an der III. frühgeschichtlichen Konferenz in den Tagen von in Mikulov vorgetragen und diskutiert wurden. Das Hauptthema dieser Konferenz war: Siedlun - gen, Siedlungsobjekte und -funde und deren Bedeutung für die Chronologie der frühgeschichtlichen Ent wicklung. Das Buch wird in der Schriftenreihe des Archäologischen Instituts AV ČR Brno herausgegeben und ihr Untertitel Archeologie barbarů 2007 verrät, dass sie eine freie Fortsetzung dieser Konferenzreihe darstellt. Dieses Buch widmen wir Herrn Doz. Dr. Jaroslav Tejral zu seinem bedeutenden Lebensjubiläum. Brno Hradec Králové Mai 2008 Eduard Droberjar Balázs Komoróczy Dagmar Vachůtová 6

7 OBSAH I. PŘEHLED PROBLEMATIKY BARBARSKÝCH SÍDLIŠŤ V PROTOHISTORICKÉ ARCHEOLOGII Überblick der Problematik der barbarischen Siedlungen in der Archäologie der Frühgeschichte Eduard Droberjar Aktuální stav výzkumu labsko-germánských sídlišť doby římské a doby stěhování národů v Čechách.. 11 Der aktuelle Forschungsstand der elbgermanischen Siedlungen der römischen Kaiserzeit und der völkerwanderungszeitlichen Siedlungen in Böhmen Dagmar Vachůtová Stručný přehled bádání o sídlištích doby římské na Moravě Kurze Übersicht der kaiserzeitlichen Siedlungsforschung in Mähren Vladimír Varsik Germánske sídliská na juhozápadnom Slovensku. Stručný prehľad bádania Germanische Siedlungen in der Südwestslowakei. Kurze Forschungsübersicht Maciej Karwowski Stan badań nad osadami kultury przeworskiej w Polsce Zum Stand der Siedlungsforschung der Przeworsk-Kultur in Polen II. KULTURNÍ A CHRONOLOGICKÉ ASPEKTY SÍDLIŠTNÍHO VÝVOJE U POLABSKÝCH GERMÁNŮ Kulturelle und chronologische Aspekte der Siedlungsentwicklung bei der Elbgermanen Jaroslav Tejral Ke zvláštnostem sídlištního vývoje v době římské na území severně od středního Dunaje Zu den Besonderheiten der kaiserzeitlichen Siedlungsentwicklung nördlich des mittleren Donauraumes Eduard Droberjar K chronologii nejstarších labsko-germánských (svébských) sídlišť v Čechách Zur Chronologie der ältesten elbgermanischen (suebischen) Siedlungen in Böhmen Petr Zavřel Současný stav výzkumu sídlišť doby římské a doby stěhování národů v jižních Čechách Der gegenwärtige Forschungsstand zu den römer- und völkerwanderungszeitlichen Siedlungen in Südböhmen Ján Beljak Titus Kolník Štruktúra a vývoj germánskej osady v Štúrove Struktur und Entwicklung der germanischen Siedlung in Štúrovo David Vích Nálezy doby římské v jižní části Malé Hané Die Funde aus der Kaiserzeit im südlichen Teil der Boskovice-Furche Radko Sedláček Jakub Halama Jan Jílek Nové germánské sídliště s nálezem terry sigillaty v Mikulovicích, okr. Pardubice New germanic settlement with Terra Sigillata finding in Mikulovice, Pardubice District František Kašpárek Germánské sídliště z doby římské ve Slatinicích na Olomoucku Germanische Siedlung aus der späteren römischen Kaiserzeit in Slatinice (Bez. Olomouc) Milan Kuchařík Michal Bureš Ivana Pleinerová Jaroslav Jiřík Nové poznatky k osídlení západního okraje Prahy v 5. století New contributions to the settlement of the western outskirts of Prague during the 5th Century A. D Agnieszka Reszczyńska Pohřeb z doby stěhování národů na sídlišti Trmice-Ústí nad Labem v kontextu obdobných nálezů Eine Bestattung aus der Völkerwanderungszeit im Raum der Siedlung Trmice-Ústí nad Labem im Kontext den ähnlichen Befunden III. KULTURNÍ A CHRONOLOGICKÉ ASPEKTY SÍDLIŠTNÍHO VÝVOJE PRZEWORSKÉ KULTURY Kulturelle und chronologische Aspekte der Siedlungsentwicklung in der Przeworsk-Kultur Andrzej Michałowski Piece ziemne ze stan. 1 w Szymanowicach (Szymkowie), woj. Dolnośląskie. Przyczynek do poznania struktury osad kultury przeworskiej Die Erdöfen aus der Fst. 1 in Szymanowice (Szymkowo), woi. Niederschlesien. Beitrag zur Erkennung der Struktur von Siedlungen der Przeworsk Kultur

8 Piotr Łuczkiewicz Sobieszyn, Fdst. 14, pow. Ryki, Wojw. lubelskie. Eine Siedlung der Przeworsk-Kultur aus der jüngeren vorrömischen Eisenzeit und der frührömischen Kaiserzeit in Ostpolen Osada kultury przeworskiej z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu wpływów rzymskich w Sobieszynie, stan. 14, pow. Ryki, woj. lubelskie Iwona Florkiewicz Dakische Elemente in der frühen Römischen Kaiserzeit in der Przeworsk-Kultur auf dem Gebiet Polens Elementy dackie w kulturze przeworskiej we wczesnym okresie rzymskim na obszarze Polski Marek Olędzki The Settlement Complex of Wólka Domaniowska near Radom. Summing up of Archeological Investigation Zespół osadniczy z Wólki Domaniowskiej koło Radomia. Podsumowanie wyników badań Marcin Juściński Tarkawica, st. 5 osada kultury przeworskiej ze środkowego okresu rzymskiego na Lubelszczyźnie (Polska) Tarkawica, Fdst. 5 kaiserzeitliche Siedlung der Przeworsk-Kultur aus der Lubliner-Region (Ostpolen) Daniel Żychliński Giecz i Cieśle osady ludności kultury przeworskiej z okresu wędrówek ludów w Wielkopolsce Giecz und Cieśle zwei völkerwanderungszeitliche Siedlungen der Przeworsk-Kultur aus Großpolen IV. ŘÍMSKÉ VOJENSKÉ AKTIVITY NA ÚZEMÍ PODUNAJSKÝCH SVÉBŮ Römische Militäraktivitäten auf dem Gebiet der Sueben im mittleren Donauraum Balázs Komoróczy Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech Hradisko (Burgstall) at Mušov in the light of results of excavations in Soňa Klanicová Horizont nálezů z období markomanských válek na příkladu terry sigillaty z Hradiska u Mušova Der Fundhorizont der Markomannenkriege am Beispiel der Terra Sigillata aus dem Burgstall bei Mušov Marek Kalábek Nové doklady římských a germánských aktivit v okolí Hulína New Evidence of Roman and Germanic Activities in the Neighbourhood of Hulín Marek Vlach Římský krátkodobý tábor a nové nálezy z doby římské z Charvátské Nové Vsi Das römische kurzfristige Lager und neue Funde der römischen Kaiserzeit in Charvátská Nová Ves Kristián Elschek Ján Rajtár Ein temporäres römisches Feldlager in Závod (Westslowakei) Rímsky poľný tábor v Závode (západné Slovensko) V. VARIA Maciej Karwowski Ręcznie lepiona ceramika z osady kultury lateńskiej w Prellenkirchen w Dolnej Austrii Die Handgefertigte Keramik aus der Siedlung der Latènekultur in Prellenkirchen Niederösterreich Igor Bazovský Radoslav Čambal Miloš Gregor Výrobné objekty z neskorej doby laténskej v Chorvátskom Grobe, časť Čierna Voda Spätlatènezeitliche Produktionsobjekte in Chorvátsky Grob, Ortsteil Čierna Voda Jaroslav Jiřík Jiří Vávra Druhá etapa výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů v Praze-Zličíně Die zweite Etappe der Ausgrabung des völkerwanderungszeitlichen Gräberfeldes in Prag-Zličín Kristýna Urbanová Soubor textilních pozůstatků z doby stěhování národů ze sbírek oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze Fragments of textiles from Migration Period from collection of Departement of Pre- and Protohistory of National Museum

9 EDUARD DROBERJAR BALÁZS KOMORÓCZY DAGMAR VACHŮTOVÁ (EDD.) BARBARSKÁ SÍDLIŠTĚ CHRONOLOGICKÉ, EKONOMICKÉ A HISTORICKÉ ASPEKTY JEJICH VÝVOJE VE SVĚTLE NOVÝCH ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ BRNO 2008, S EIN TEMPORÄRES RÖMISCHES FELDLAGER IN ZÁVOD (WESTSLOWAKEI) Kristián Elschek Ján Rajtár Während einer Flugprospektion im Jahre 1998 konnte in Závod ein regelmäßiges rechteckiges Gebilde mit abgerundeten Ecken, mit den Ausmaßen m, entdeckt werden (Abb. 1:1). Das Gebilde wurde als römisches temporäres Feldlager interpretiert (Blažová Kuzma Rajtár 2000, 41). Wäh - rend einer Geländebegehung konnten Funde aus der Bronzezeit, Latènezeit, der römischen Kai serzeit und aus dem frühen Mittelalter, Jahrhundert, entdeckt werden (Elschek Marková 2000, 64). Im Jahre 1999 wurde durch Flugpros - pektion eine weitere Linie mit abgerundeter Ecke entdeckt (Abb. 1:2), die zur Ver mu - tung führte, dass es sich um die Spur eines zweiten römischen Lagers handeln könnte (Kuzma Blažová Bartík Rajtár 2001, 112, 114, Abb. 69:2). Auf der Fundstelle hat man deshalb eine geophysikalische Prospektion mit einem Cäsium-Magnetometer (Smartmag SM-4G, Empfindlichkeit von 0,01 nt) durchgeführt. Die Messung wurde von J. Tirpák auf einer Fläche von 200 mal 275 m realisiert. Die Prospektion bestätigte den Verlauf des Wehrgrabens eines Lagers wie auch mehrere Grubenobjekte (Abb. 2:2). Es war möglich bei Geländebegehungen mit einem Metallsuchgerät weitere Kleinfunde auf der Fundstelle aufsammeln. Eine bronzene Keulenkopfnadel (Abb. 3:1) gehört in die jüngere Bronzezeit. Aus der jüngeren Eisenzeit stammt ein Fibelfragment der mittellatènzeitlichen Konstruktion (Abb. 3:2). Die Mehrheit der Funde stammt aus der römischen Kaiserzeit. Ein Griffbruchstück von einem Bronzeeimer in Vogelkopfform (Abb. 3:3) ist nach J. Tejral (Tejral 1995, 235, Abb. 11:2; 12) in die tiberische, bzw. claudisch-frühflavische Zeit zu datieren. Zu provinzialrömischen Erzeugnissen gehörten: ein profilierter Bronzebeschlag (Abb. 3:7), eine Bronzeglocke 1 2 Abb. 1. Závod, Bz. Malacky. 1 Luftbild von 1998 mit deutlichem Grabenverlauf des römischen temporären Lagers und der eingetieften Objekte; 2 Luftbild von 1999 mit Grabenverlauf des römischen temporären Lagers 469

10 1 2 Abb. 2. Závod, Bz. Malacky. 1 Graben - verlauf des römischen temporären Lagers und der weiteren Linie mit abgerundeter Ecke, die Position der Erkundungsschnitte P1 und P2 (von M. Bartík zusammengestellt); 2 Ergebnisse der geophysikalischen Messungen, Grabenverlauf des römischen temporären Lagers und der eingetieften Objekte (von J. Tirpák zusammengestellt) (Abb. 3:10), ein Bronzenietnagel mit halbkugeligem Kopf (Abb. 3:6) und ein Fragment von einem plastisch verzierten hohlem Bleigegenstand (Abb. 3:4). Germanischen Ursprungs sind Bruchstücke von zwei Bronzefibeln (Abb. 3:5,9) und eine Eisenspitze Feuerstahl oder Pfriem (Abb. 3:8). Die zwei römischen Münzen sind (Bestimmung von E. Kolníková) ein Denar von Vespasianus aus den Jahren und ein Antoninianus wahrscheinlich von Gallienus ( ). Die vier Fragmente von Terra Sigillata sind nach der Bestimmung von K. Kuzmová Produkte aus Rheinzabern und Westendorf, diese Importkeramik ist in die 2. Hälfte des 2. und die 1. Hälfte des 3. Jahrhunderts datiert (Abb. 3:12 15). Aus dem 8. Jahrhundert stammt ein Riemenendbeschlag aus Bronze (Abb. 3:11) wurde auf der Fundstelle eine kleinflächige Erkundungsgrabung durchgeführt. Es wurden zwei Suchschnitte angelegt, der erste an der Ostfront des Lagers (Abb. 2:1, P1), der zweite im Bereich der vorausgesetzten Kreuzung des Lagergrabens mit der anderen Grabenlinie (Abb. 2:1, P2). Im Suchschnitt 1 hat man im Querschnitt einen cm breiten und noch cm tiefen Spitzgraben freigelegt (Abb. 4:A). Im oberen Teil der Verfüllung wurde eine Wandscherbe vom Topf - 470

11 Abb. 3. Závod, Bz. Malacky. Lesefunde. 1 3, 5 7, 9 11 Bronze; 4 Blei; 8 Eisen; Terra Sigillata 471

12 Abb. 4. Závod, Bz. Malacky. A nördliches Profil des Grabens im Schnitt P1 (1 Ackerboden; 2 schwarzbraune Verfüllung des Grabens; 3 braune und graubraune Schicht unter dem Ackerboden; 4 gelber Sand; 5 Ofendestruktion). Funde von der Verfüllung des Grabens: 1 Terra Sigillata; 4 eiserne Feuerstahlspitze; Keramik. Funde von der Umgebung der Objektverfüllung 1/2006: 2 bronzene Pfeilspitze; 3 Knochenröhrchen; 5 9 Keramik 472

13 Abb. 5. Závod, Bz. Malacky. Westliches Profil und Grundriss des Schnittes und der verbreiterter Fläche P2 (1 Ackerboden; 2 schwarzbraune Grubenverfüllung; 4 dunkelbraune Verfüllung der Rinne, der Gruben und des Objekts 2/2006; 5 graubraune Schicht unter dem Ackerboden; 6 graugelber Schottersand) gefäß des Jahrhunderts gefunden (Abb. 4:11). Etwas tiefer lag ein Fragment von einer Terra Sigil - lata-schüssel Drag. 37 (Abb. 4:1). Nach Bestimmung von K. Kuzmová handelte es sich um ein Produkt aus Rheinzabern (Bereich der Meister Victor II. Januco) vom Ende des 2. bis ersten Drittel des 3. Jahrhunderts. Im der Grabenverfüllung hat man eine Eisenspitze wahrscheinlich Feuerstahl (Abb. 4:4), und ein Bruchstück einer wannenförmigen germanischen Schüssel (Abb. 4:10) gefunden. Wannenförmige germanische Gefäße spielten möglicherweise eine Rolle bei germanischen Kult - praktiken und gehören nach T. Kolník den Zeitstufen B2 und C3 an (Kolník 1993, ). Der Gra - ben störte ein älteres Siedlungsobjekt (1/2006) aus der jüngeren Bronzezeit (Čaka-Kultur), vom Objekt stammen: das Bruchstück eines Webgewichtes aus Ton, eine bronzene Pfeilspitze (Abb. 4:2), Knochen - röhrchen (Abb. 4:3) und Keramikbruchstücke (Abb. 4:5 9). Im Suchschnitt 2 hat man einen 400 cm breiten und 155 cm tiefen Spitzgraben, einige Gruben und eine schräg verlaufende cm breite Rinne freigelegt (Abb. 5). Aus ihren Verfüllungen hat man keine Funde gewonnen, nur im Ackerboden vom Nordteil des Suchschnitts hat man einige latènezeitliche Grafittonscherben gefunden. Die Befundsituation im Suchschnitt ermöglichte nicht das chronologische Verhältnis zwischen dem Lagergraben und der Rinne zu erklären, deshalb wurde es um eine Fläche von etwa 10 8 m verbreitet. Hier hat man festgestellt, dass der Graben eine ältere Rinne überla- 473

14 Abb. 6. Závod, Bz. Malacky. Funde von der Verfüllung und der Umgebung des Objekts 2/2006: 1 Bruchstück eines Riemenbeschlags, Bronze; 2 Anhänger, Bronze; 3 4, 7 8 provinzialrömische Keramik; 5 6, 9 germanische Keramik 474

15 Abb. 7. Závod, Bz. Malacky. Germanische Keramik aus der Verfüllung des Objekts 2/

16 gerte (Abb. 5). Auf der Grabungsfläche hat man zugleich ein jüngeres Siedlungsobjekt (2/2006), ein germanisches Grubenhaus das den Graben des Lagers störte freigelegt. Aus der Verfüllung des Gruben - hauses mit Sechspfosten-Konstruktion stammte das Fragment eines bronzenen Riemenendbeschlags (Abb. 6:1), Bruchstücke vom provinzialrömischer (Abb. 6:3 4) und germanischer Keramik. Zu germanischen Erzeugnissen gehörten Töpfe (Abb. 6:5 6,9; 7:1 4), Schüsseln (Abb. 7:5) und größere topfförmige Vorratsgefäße (Abb. 7:6 7). In der Schicht in der Umgebung des Grubenhauses hat man noch einen bronzenen Eichelanhänger mit Ringöse (Abb. 6:2) von provinzialrömischer Herkunft gefunden (Gschwindt 2004, 172, Taf. 52:C508 C509; Oldenstein 1976, , Taf. 42: ). Das Gru - benhaus aus der ersten Hälfte des 3. Jahrhunderts hatte eine unüblich kleine Innenfläche von cm, die längliche Achse war vom südöstlicher und nordwestlicher Orientierung. Zusammenfassung Die Untersuchungen in Závod bestätigten die Existenz eines römischen temporären Feldlagers, das sehr wahrscheinlich in die Zeit der Markomannekriege ( nach Chr.) gehört. Weitere Funde weisen auf eine germanische Besiedlung der Fundstelle aus der älteren und der jüngeren römischen Kaiserzeit hin. Die ältere Rinne stammt vielleicht aus der Latènezeit. Die ältere Besiedlung der Fund - stelle ist durch das Objekt aus der jüngeren Bronzezeit belegt, die jüngeren Funde deuten auf eine spätere Nachbesiedlung im Jahrhundert n. Chr. hin. LITERATÚRA Blažová, E. Kuzma, I. Rajtár, J. 2000: Letecký prieskum na Slovensku, AVANS v roku 1998, Elschek, K. Marková, K. 2000: Prieskum v Závode, AVANS v roku 1998, 64, Gschwindt, M. 2004: Abusina. Das römische Auxiliarkastell Eining an der Donau vom 1. bis 5. Jahrhundert n. Chr. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte 53. München. Kuzma, I. Blažová, E. Bartík, M. Rajtár, J. 2001: Letecká prospekcia na Slovensku, AVANS v roku 2000, , Kolník, T. 1993: K výskytu, etnickému určeniu a funkcii kvadratických a vaničkovitých misiek z doby rímskej na Slovensku. In: Východoslovenský pravek 4. Košice, Oldenstein, J. 1976: Zur Ausrüstung römischer Auxiliareinheiten. Studien zu Beschlägen und Zierat an der Aus - rüstung der römischen Auxiliareinheiten des obergermanisch-rätischen Limesgebietes aus dem zweiten und dritten Jahrhundert n. Chr., Bericht der Römisch-Germanischen Kommission 57, Tejral, J. 1995: Zur Frage der frühesten elbgermanischen Machzentren nördlich der mittleren Donau am Beispiel des römischen Importes. In: J. Tejral K. Pieta J. Rajtár, Kelten, Germanen, Römer im Mitteldonaugebiet. Vom Ausklang der Latène-Zivilisation bis zum 2. Jahrhundert. Brno Nitra, RÍMSKY POĽNÝ TÁBOR V ZÁVODE (ZÁPADNÉ SLOVENSKO) Pri leteckom prieskume v roku 1998 sa v katastri obce Závod (okr. Malacky) objavil pravidelný obdĺžnikový útvar so zaoblenými nárožiami. Bol ohraničený tmavšou líniou ktorá sa črtala v obilnom láne. Jeho rozmery dosahovali približne m. Severozápadné nárožie nebolo viditeľné, pretože sčasti zachádzalo do lužného lesa (obr. 1:1). Z charakteristického pôdorysného tvaru i rozmerov bolo zrejmé, že sú to stopy dočasného rímskeho poľného tábora ohraničeného priekopou. Okrem priekopy sa v obilí črtali viaceré zahĺbené sídliskové objekty (Blažová Kuzma Rajtár 2000, 41). Povrchový zber na nálezisku potvrdil osídlenie polohy v praveku, v dobe laténskej, rímskej a v slovanskom období (Elschek Marková 2000, 64). Počas následného leteckého snímkovania sa objavil iný úsek línie so zaobleným nárožím, ktorý pretínal plochu skoršie objaveného tábora v juhozápadnej časti (obr. 1:2). Predpokladalo sa, že by mohlo ísť o druhý 476

17 dočasný rímsky poľný tábor (Kuzma Blažová Bartík Rajtár 2001, 112, 114, obr. 69:2). V rokoch 2000 a 2001 sa na lokalite uskutočnilo geofyzikálne meranie céziovým magnetometrom (J. Tirpák). Plocha pre geofyziku bola určená na základe geodetického zameranie podľa leteckých snímok (M. Bartík a E. Bla - žová). Na výslednej mape geofyzikálneho merania bol dobre badateľný priebeh priekopy tábora a viaceré zahĺbené objekty. Menej zreteľný bol priebeh druhej zahĺbenej línie (obr. 2:2). Pokračovanie v povrchovej prospekcii prinieslo ďalšie nálezy z doby bronzovej (obr. 3:1), laténskej (obr. 3:2), slovansko-avarského obdobia (obr. 3:11), ale predovšetkým z doby rímskej. Rímskeho pôvodu je zlomok držadla zrejme z bronzového vedra v tvare vtáčej hlavičky (obr. 3:3) z tiberiovského, resp. klaudiovského až včasnofláviovského obdobia (Tejral 1995, 235, Abb. 11:2; 12). Z provincií pochádza fragment dutého, plasticky zdobeného oloveného predmetu (obr. 3:4), bronzové profilované nábytkové kovanie v tvare šachovej figúrky pešiaka s ulomeným železným hrotom (obr. 3:7), bronzový zvonček (obr. 3:10), malý bronzový nit s polguľo vitou hlavicou (obr. 3:6) a dve rímske mince Vespasiana z r a Galliena z r (podľa určenia E. Kol - níkovej). Germánskeho pôvodu sú zlomky dvoch bronzových spôn (obr. 3:5,9) a železný hrot kresadla alebo šidla (obr. 3:8). Fragmenty terry sigillaty sú podľa určenia K. Kuzmovej výrobkami z dielní v Rhein zaberne a vo Westerndorfe. Tieto patria do doby od 2. polovice 2. do 1. polovice 3. storočia (obr. 3:12 15). V roku 2006 sa na nálezisku uskutočnil zisťovací výskum ktorého cieľom bolo overenie predpokladanej existencie dvoch dočasných rímskych poľných táborov. Pre výber dvoch sondážnych rezov poslúžila analýza leteckých snímok a výsledky geofyzikálneho merania. Rez 1 bol vytýčený priečne na priebeh priekopy východného frontu tábora, v mieste s predpokladanou superpozíciou s ďalšími zahĺbenými objektmi (obr. 2:1,P1). Zistená priekopa mala hrotitý tvar s mierne zaobleným dnom. Na rozhraní ornice a hnedej vrstvy pod ňou mala šírku cm, jej dno zahĺbené do žltého piesku siahalo cm od terajšej úrovne povrchu (obr. 4:A). Pri východnej stene vo vrchnej časti bola orbou deštruovaná piecka z vápencových kameňov s prepálenou vrstvičkou a kúskami železnej trosky. V zásype priekopy pod deštruovanou pieckou sa našiel okrajový črep hrncovitej nádoby hnedočiernej farby, datovateľný do storočia (obr. 4:11). Hlbšie v zásype ležal fragment reliéfne zdobenej misky terry sigillaty Drag. 37 (obr. 4:1). Podľa určenia K. Kuzmovej je to výrobok z dielne v Rheinzaberne, z okruhu majstrov Victor II Januco z konca 2. až prvej tretiny 3. storočia. V zásype sa našiel i železný hrot kresadla (obr. 4:4) a zlomok plytkej misky s vaničkovite zaobleným ústím (obr. 4:10). T. Kolník (1993, ) predpokladá dobu výskytu podobných misiek od stupňa B2 až po C3, pričom ich dáva do súvislosti s určitými kultovými praktikami. V južnom smere priekopa porušila starší sídliskový objekt (1/2006) z mladšej doby bronzovej (čakanská kultúra). Vo vrstve nad tvrdo dupanou podlahou objektu a v jeho okolí sa našiel bronzový hrot šípu (obr. 4:2), kostená rúrka (obr. 4:3) a zlomky keramiky (obr. 4:5 9). Rez 2 bol umiestnený do priestoru, kde sa mala pretínať priekopa tábora s druhou zahĺbenou líniou (obr. 2:1,P2). V zisťovacej sonde sa ukázal priebeh 400 cm širokej priekopy tábora. V profile sa javila ako hrotitá so zaobleným dnom v hĺbke 155 cm od súčasného povrchu. Nakoľko sa nezistil vzťah priekopy tábora k druhej zahĺbenej línii bola plocha rozšírená (obr. 5). Podarilo sa zistiť, že priekopa tábora prerezala zásyp staršieho žľabu. Zároveň sa odkryl mladší sídliskový objekt (2/2006), ktorého výplň sčasti prekrývala zásyp priekopy. Bola to pomerne malá polozemnicá o rozmeroch cm so šesťkolovou nosnou konštrukciou. V jej výplni sa našiel fragment hornej časti drobného bronzového nákončia remeňa (obr. 6:1) a zlomky rímsko-provinciálnej i germánskej keramiky. Z provinciálnych výrobkov sú zastúpené nádoby (hrnce alebo džbány) tehlovej keramiky s červeno maľovanou výzdobou v pásoch (obr. 6:3 4) a še - dé prstencové misky (obr. 6:7 8). Z germánskej v rukách hnetenej keramiky sa vyskytli hrncovité tvary, niektoré s uchom, zdobené väčšinou rytou výzdobou, niekedy s presekávaným okrajom (obr. 6:5 6,9; 7:1 4), misky (obr. 7:5) a väčšie hrncovité zásobnicové nádoby (obr. 7:6 7). Vo vrstve vedľa objektu sa našiel ešte bronzový prívesok tvarom pripomínajúci žaluď s polkruhovým uškom (obr. 6:2), ktorý je zrejme rímsko-provinciálneho pôvodu (Gschwindt 2004, 172, Taf. 52:C508 C509; Oldenstein 1976, , Taf. 42: ). Na základe nálezov možno tento objekt datovať rámcovo do 1. polovice 3. storočia. Výskum v Závode potvrdil existenciu len jedného dočasného rímskeho poľného tábora chráneného hrotitou priekopou. Nálezy z výplne priekopy, ako aj jej prekrytie germánskym sídliskovým objektom z 1. polovice 3. storočia potvrdzujú pôvodný predpoklad, že zrejme pochádza z obdobia markomanských vojen. Ďalšie nálezy poukazujú na germánske osídlenie v staršej i v mladšej dobe rímskej. Druhú líniu so zaobleným nárožím, ktorá sa zreteľne črtala na leteckých snímkach, možno stotožniť s priebehom žľabu zo star- 477

18 šieho, snáď laténskeho obdobia. Staršie osídlenie polohy okrem zberových nálezov dokladá objekt z mladšej doby bronzovej, neskoršie osídlenie kamenná piecka z storočia. KRISTIÁN ELSCHEK, JÁN RAJTÁR ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV SAV, AKADEMICKÁ 2, SK NITRA 478